Pandemie COVID-19 během dvou let zásadním způsobem zamíchala karty na pracovním trhu. Vláda se snažila více či méně úspěšně sanovat dopady protipandemických opatření. První pomoc pro firmy však od 1. března střídá trvalý systém kurzarbeit. Co bude znamenat pro zaměstnance a zaměstnavatele?
Trvalý kurzarbeit. Co znamená pro zaměstnance a zaměstnavatele?
Zdroj: Shutterstock
Nástroj pro nouzové případy
Pandemie COVID-19 upozornila na problémy, které má nejen Slovenská ekonomika. Celoplošná protipandemická opatření neblaze doléhala na zaměstnavatele i jejich zaměstnance. Zavřené provozy, omezené akce, či zrušené aktivity. To vše vytvářelo denně ekonomické ztráty za miliony eur, které nemohly zůstat na bedrech podnikatelů.
Proto vláda přišla s první pomocí a během pandemie se snažila ukout systém, podle něhož by ekonomika fungovala během podobných krizových případů iv budoucnosti. A hlavně předpokládatelným způsobem, co byl největší požadavek ze strany zaměstnavatelů.
„Kurzarbeit by měl být nástrojem pro nouzové případy, například katastrofy s dopadem na ekonomiku země, regionu či konkrétního sektoru. Příkladem situace, v níž je důležité pomoci podnikatelům plošnou podporou, jsou výjimečné situace jako pandemie s povinným lockdownem, ale například i energetický blackout, tornádo či záplavy. Kurzarbeit však v žádném případě nemá být nástrojem pro řešení hospodářských obtíží firem,“ říká Jana Kyselová, odbornice pro oblast státní pomoci poradenské společnosti Grant Thornto.
Jaká bude výše podpory?
Podpora se vztahuje na mimořádnou situaci vyhlášenou vládou. To může být například pandemie, ale i válka, zda výjimečný nebo nouzový stav vyhlášený prezidentem, meziroční pokles ročního HDP alespoň o 3 % nebo okolnosti vyšší moci než nekontrolovatelná povodeň, požár, chybějící dodávky materiálů v důsledku živelných či jiných událostí a podobně.
Všechny tyto situace budou považovány za „omezení činnosti zaměstnavatele“ a na jejím základě vznikne nárok na náhradu mzdy. Finanční podporu zavádí do praxe zákon. 215/2021 Sb. o podpoře při zkrácené pracovní době.
V případě, že zaměstnavatel nemůže v důsledku vnějších vlivů dát zaměstnancům práci a zaměstnanec bude nucen zůstat doma, obdrží náhradu mzdy nejméně ve výši 80 % jeho průměrného výdělku.
Současně zaměstnavatel, který splní podmínky pro poskytnutí státní dotace, obdrží finanční podporu ve výši 60 % průměrného výdělku zaměstnance. To znamená, že z vlastních zdrojů zafinancují firmy jen zbývající pětinu platu.
Ze systému jsou vyloučeny OSVČ a jednoosobové eseročky, ale ty nezůstanou stranou, Finanční pomoc pro ně je ještě v řešení.
Jak funguje kurzarbeit od března 2022?
Výše státní dotace na zaměstnance bude 60 % průměrného hodinového výdělku zaměstnance.
Bude však nejvýše 60 % z 1/174 dvojnásobku průměrné mzdy zaměstnance v hospodářství SR zveřejněné Statistickým úřadem SR za kalendářní rok, který předchází kalendářnímu roku, ve kterém se podpora poskytuje.
Maximální výše státní dotace na jednu hodinu překážek v práci v roce 2022 bude 60 % z 1/174 x 2 x 1 133 eur = 60 % z 13,0230 eur = 7,8138 eur.
Státní dotace se poskytuje celkově nejvýše 6 měsíců ve 24 po sobě jdoucích měsících. V případě výjimečné situace si však Vláda vyhrazuje toto období prodloužit.
Příklad, jak bude fungovat kurzarbeit v případě nízkopříjmového zaměstnance:
Pokud měl například zaměstnanec průměrný hodinový výdělek za 4. čtvrtletí 2021 5 EUR/hod a 110 hodin překážek v práci, pak státní dotace = 60 % x průměrný hodinový výdělek x počet hodin překážek = 60 % x 5 EUR x 110 hodin = 330 EUR.
Příklad kurzarbeit u zaměstnance s vyšším příjmem:
Je-li průměrný hodinový výdělek zaměstnance za 4. čtvrtletí 2021 činí 14 EUR/hod a opět 110 hodin překážek, pak státní dotace = 60 % x průměrný hodinový výdělek x počet hodin překážek = 60 % x 12 EUR = 8,40 EUR. V tomto případě se ale státní dotace vypočítá z maximální částky, tedy 7,8138 EUR x 110 hodin. To znamená, že výsledná částka bude 859,52 EUR.
Jaké podmínky musí splnit firmy, aby měly nárok na podporu?
Pro přiznání podpory musí být splněny podmínky týkající se zaměstnavatele i zaměstnance. „Zámerem tvůrců legislativy bylo, aby firmy vyčerpaly všechny možnosti a tedy neexistovaly otevřené závazky. Pozitivum určitě je to, že tuto formu státní podpory budou moci čerpat jen ti zaměstnavatelé, kteří nejprve přispějí do systému sociálního zabezpečení,“ vysvětluje Jana Kyselová.
