Konkrétně se objem obchodů v rotterdamském přístavu v 1. čtvrtletí 2022 snížil o 1,5 %.
Pro ilustraci v roce 2021 pocházelo 30 % z dovozu ropy v Rotterdamu z Ruska, v případě zkapalněného zemního plynu (LNG) to bylo 25 % a uhlí 20 %.
Podle vedení přístavu je brzy hodnotit, o kolik se objemy z Ruska snížily, ale potvrdilo, že „prakticky ve všech sektorech je vidět vliv sankcí a
rozhodnutí jednotlivých společností neobchodovat s Ruskem“.
Pokles objemu kontejnerů do az Ruska se projevil v březnu, kdy většina lodních společností přestala přijímat ruské kontejnerové rezervace a většina terminálů zastavila vývoz.
Na ruskou ropu, plyn a zatím i uhlí se přitom nevztahují evropské sankce, ale některé společnosti, včetně koncernu Shell, zastavily nebo zpomalily obchodování s ruskými firmami dobrovolně a před pravděpodobnými dalšími sankcemi.
Rotterdam uvedl, že v 1. čtvrtletí 2022 bylo v přístavu přeloženo celkem 113,6 milionu tun zboží, což je pokles ze 115,2 milionu ve stejném období 2021.
„Očekáváme, že vývoj na Ukrajině a výrazně zhoršené vztahy mezi Ruskem a mnoha dalšími zeměmi ovlivní objemy i ve zbytku roku,“ konstatoval v prohlášení generální ředitel Allard Castelein.
Ztráta obchodu s Ruskem byla částečně kompenzována růstem obchodování s jinými částmi světa.
„Od března odebírají ropné společnosti z Ruska méně ropy,“ uvedl přístav s tím, že celkový objem dovezené surové ropy zůstal téměř stejný na úrovni 25,5 milionu tun.
Dovoz LNG vyskočil v 1. čtvrtletí meziročně o 78 % na 2,7 milionu tun.
Přístav dále informoval, že vysoké ceny zasáhly německou výrobu oceli, což přispělo k 20procentnímu poklesu dovozu železné rudy.
Riziko však představuje i narušení obchodu z Číny v důsledku tamních blokád k zastavení pandemie.
„V 1. čtvrtletí ještě nebyly v Rotterdamu patrné důsledky blokád v souvislosti s onemocněním COVID-19 v Šanghaji,“ dodalo vedení přístavu.
